21. — 22. listopadu 2009, Praha - Clarion

Jubilejní dvacátý kongres ODS se symbolicky uskutečnil v listopadových dnech roku 2009, kdy si Česká republika připomínala 20 let svobodného vývoje od Sametové revoluce a pádu komunismu. V průběhu tohoto období to byla právě ODS, která se stala jedním z hlavních garantů transformace naší společnosti ve společnost svobodnou a demokratickou. Ve svém usnesení tak kongres mimo jiné deklaroval, že ODS cítí odpovědnost za další politický vývoj v České republice a uvědomuje si, že jako nejsilnější pravicová strana je po dvaceti letech nejviditelnější a možná i jedinou hrází proti návratu komunistů k moci, proti nebezpečným populistickým slibům levice, proti neodpovědné správě státu a dalšímu zadlužování, proti omezování svobody jednotlivců a proti zužování prostoru pro rozmanité občanské aktivity.

Kongres proběhl ve dnech 21. – 22. 11. 2009 a místem jeho konání byl stejně jako v předchozím roce pražský Clarion Congress Hotel. Jeho programem bylo především projednání ideového dokumentu Vize 2020, který by měl stanovit priority pro Českou republiku v následujícím desetiletí a zároveň by měl být výchozím dokumentem pro program ODS v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

Po úvodních vystoupeních předsedy ODS Mirka Topolánka, zástupců politických partnerů, zahraničních hostů a gremialistů ODS tak byl průběh kongresu stejně jako dokument Vize 2020 rozdělen do čtyř tematických bloků – Obrana svobody, Česká republika v Evropě a ve světě, Vzdělaná konkurenceschopná společnost a Nové civilizační výzvy, v jejichž rámci probíhala diskuse. Dokument Vize 2020 pak kongres předložil k projednání členské základně ODS a jeho finalizaci na ideové konferenci, která by se měla uskutečnit nejpozději v únoru roku 2010.

Kongres dále schválil některé změny stanov týkající se zániku členství v ODS a složení kongresu a dovolil za nového člena Výkonné rady ODS Milana Richtera.

Dvacátého kongresu ODS se zúčastnilo více než 600 delegátů, 200 hostů a 250 novinářů.

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

5. - 7. prosince 2008, Praha - Clarion

Na začátku prosince roku 2008 se v pražském hotelu Clarion uskutečnil další volební kongres ODS, na němž stávající vedení obhajovalo své pozice. V rámci svého vystoupení před delegáty kongresu se funkce čestného předsedy ODS vzdal prezident Václav Klaus.

Na funkci předsedy ODS tentokrát kandidovali dva kandidáti, a sice dosavadní předseda Mirek Topolánek a pražský primátor a první místopředseda strany Pavel Bém. Hlasy 284 delegátů kongresu byl nakonec předsedou ODS na další dva roky zvolen znovu Mirek Topolánek.

Prvním místopředsedou strany byl ze čtyř kandidátů (Petr Bendl, Ivan Langer, Evžen Tošenovský, David Vodrážka) zvolen starosta městské části Praha 13 a pražský radní David Vodrážka. Dalšími místopředsedy se stali Petr Bendl, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Ivan Langer.

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

24. 11. 2007, Praha - Žofín

XVIII. Kongres ODS se uskutečnil 24. listopadu 2007 v Praze na Žofínském ostrově. Ústředním mottem kongresu bylo heslo „Stavíme na budoucnosti“ a stěžejními body programu proto bylo hodnocení dosavadního působení ODS ve vládě, bilancování uplynulého roku v jednotlivých resortech vedených ministry za ODS, a především představení dalších plánovaných kroků a reforem.

Jednání se zúčastnilo přibližně 500 delegátů, 200 hostů a 130 novinářů. Program zahájili premiér a předseda ODS Mirek Topolánek a první místopředseda ODS a primátor hl. m. Prahy Pavel Bém. Po nich vystoupil čestný předseda ODS a prezident ČR Václav Klaus, kterému kongres vyjádřil plnou podporu v kandidatuře na funkci prezidenta ČR pro období 2008–2013.

Poté již následovaly projevy gremialistů ODS, politických partnerů strany, hostů a zahraničních hostů.

Po dovolbě Romana Jurečka do Výkonné rady ODS za plzeňský region byl zařazen vládní blok a již zmíněné bilancování. Program kongresu byl zakončen politickou diskusí, schválením usnesení a závěrečným slovem Mirka Topolánka.

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

18. - 19. listopadu 2006, Praha - Veletrční palác

17. Kongres ODS se uskutečnil ve dnech 18. – 19. listopadu 2006 v pražském Veletržním paláci. Hlavním bodem programu byla volba nového vedení strany.

Kongres také určil mantinely ve vyjednávání o nové vládě.

Dvoudenního jednání se zúčastnilo přibližně 500 delegátů, tři stovky hostů a rekordní počet novinářů – více než 150.

Sobotní program zahájil čestný předseda ODS a prezident ČR Václav Klaus, následovaly projevy předsedy ODS Mirka Topolánka a dalších členů vedení strany. Poté vystoupili političtí partneři a hosté. Následovala politická diskuse, která byla ukončena až druhý den.

Vrcholem nedělního programu pak byla volba vedení strany. Předsedou ODS byl znovu zvolen Mirek Topolánek, prvním místopředsedou se stal Pavel Bém a místopředsedy Ivan Langer, Petr Bendl, Petr Gandalovič a Petr Nečas.

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

26. - 27. 11. 2005, Brno

XVI. Kongres ODS se konal na Nové scéně Městského divadla v Brně. Zúčastnilo se ho 413 delegátů ze všech krajů České republiky, stovka domácích a 66 zahraničních hostů, 18 čestných hostů a rekordní stovka novinářů.

Kongres byl nevolební.

Hlavním cílem setkání bylo společné vykročení do kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 2006. Na kongresu představila strana novou grafiku. K tradiční modré barvě se přidala oranžová. Předvolebním symbolem se stala modrá turistická značka směřující doprava.

Sobotní program zahájil prezident ČR a čestný předseda ODS Václav Klaus. Po něm vystoupil s úvodním projevem předseda ODS Mirek Topolánek, následně předseda Senátu Přemysl Sobotka. Delegáty pak pozdravili političtí partneři a zahraniční hosté. Po jejich vystoupeních následoval blok projevů místopředsedů ODS a domácích hostů. Hlavním bodem nedělního programu kongresu byly po úvodní politické diskusi programové prezentace stínových ministrů ODS. Po následných projevech krajských lídrů a hejtmanů ukončil jednání kongresu závěrečným slovem předseda ODS Mirek Topolánek.

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

4. - 5. 12. 2004, Praha - Top Hotel

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

XV. kongres ODS se konal v TOP hotelu Praha, zúčastnilo se ho necelých 400 delegátů.

Kongres ODS stanovil počet místopředsedů na 4.

Kongres byl volební.

• Předsedou ODS zvolil Mirka Topolánka.
• 1. místopředsedou zvolil Petra Nečase.
• Místopředsedy ODS zvolil Pavla Béma, Petra Bendla, Ivana Langera a Miroslavu Němcovou.
• Členy Výkonné rady ODS zvolil ve složení:
  Milan Balabán, Walter Bartoš, Miroslav Beneš, Rudolf Blažek, Jan Bürgermeister, Jiří Červenka, Vladimír Doležal, Hynek Fajmon, Zdeňka Horníková, Libor Ježek, Dan Jiránek, Vítězslav Jonáš, Jiří Kittner, Ivan Kosatík, Petr Krill, František Laudát, Miroslav Levora, Ladislav Libý, Jaroslav Mitlener, Ctirad Otta, Igor Poledňák, Zbyněk Stanjura, Ivo Strejček, Jiří Stříteský, Igor Svoják, Jiří Šulc, Pavel Tošovský, Milan Venclík, Vladislav Vilímec, Oldřich Vlasák, Tom Zajíček

Kongres ODS prohlášuje:

• Preambule
  • Kongres ODS s uspokojením hodnotí výsledky voleb do Evropského parlamentu, Senátu Parlamentu České republiky a krajských zastupitelstev a děkuje svým voličům, kandidátům i všem členům a sympatizantům ODS za jejich podporu a práci při volební kampani. Kongres ODS si vysoce cení důvěry ze strany Konfederace politických vězňů ČR a znovu potvrzuje odhodlání ODS k důslednému vyrovnání se s komunistickou minulostí a k odškodnění jeho obětí.
  • Kongres ODS oceňuje spolupráci se sdružením Mladí konzervativci a váží si pomoci jeho členů při letošních volebních kampaních.
• Zahraniční politika
  • Kongres ODS konstatuje, že vstup České republiky do EU znamenal splnění důležitého politického cíle. Podporuje další rozšíření EU o nové členské státy. Kongres ODS považuje pevnou transatlantickou vazbu mezi Českou republikou a Spojenými státy za zásadní podmínku bezpečnosti České republiky. Kongres ODS odmítá snahy některých členských států o přetvoření EU v politickou a vojenskou protiváhu USA.
  • Kongres ODS má zásadní výhrady k návrhu smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu, protože převádí další kompetence do Bruselu a omezuje váhu České republiky v rozhodovacím procesu EU.
  • Kongres ODS vyzývá kluby poslanců a senátorů ODS, aby vynaložily veškeré úsilí k prosazení jednorázového referenda o smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu.
  • Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby iniciovala rozsáhlou veřejnou i vnitrostranickou diskusi o smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu a v případě uskutečnění referenda o této otázce dala svým voličům jednoznačné doporučení vycházející z programu ODS.
• Domácí politika
  • Kongres ODS konstatuje, že koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US není schopná efektivně vládnout České republice. Její politika vede k obrovskému zadlužování budoucích generací, vysoké míře nezaměstnanosti a daňového zatížení a zásadnímu ohrožení transformačního vývoje České republiky po roce 1989. Kongres ODS zásadně nesouhlasí s politikou vládní ČSSD, která otevřenou spoluprací s KSČM legitimizuje tuto totalitní stranu a posiluje její vliv.
  • Kongres ODS varuje před zlehčováním ochrany soukromí a osobní svobody jednotlivce ze strany současné vlády. Pro ODS představuje osobní svoboda a soukromí občana základní a nezpochybnitelnou hodnotu. Kongres ODS považuje legislativní a ekonomické nadřazování zájmů nájemců a uživatelů nad práva vlastníků za napadání nejzákladnějších principů demokracie a její samotné existence. Proto se ODS potřebným způsobem zasadí o plnohodnotné naplnění práv vlastníků, zejména na našem venkově, kde jsou tato práva nejhrubším způsobem porušována.
  • Kongres ODS očekává od senátorů ODS, že využijí posílení své pozice v Senátu Parlamentu České republiky k blokování vládní socialistické legislativy a dalších návrhů které jsou v rozporu s politickým programem ODS.
  • Kongres ODS konstatuje, že ODS se stala rozhodující politickou silou v regionech, a očekává od krajských zastupitelů využití této pozice k prosazování a realizaci volebního programu ODS.
  • Kongres ODS ukládá reprezentantům ODS na všech úrovních, aby co nejsrozumitelněji vysvětlovali priority politiky ODS obsažené v Modré šanci široké veřejnosti.

22.- 23. 11. 2003, Luhačovice

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

1. Ke zvolení prezidenta ČR
   • Kongres ODS s potěšením konstatoval, že jeho usnesení, kterým uložilo vedení ODS zvolit prezidentem České republiky pana Václava Klause bylo splněno. Vysoce si cení úsilí všech těch, kteří se na tomto úspěchu ODS podíleli. Delegáti Kongresu ODS jsou přesvědčeni o tom, že Václav Klaus je a bude úspěšným prezidentem České republiky.
2. K činnosti české vlády
   1. Kongres ODS vyjádřil svou hlubokou nespokojenost s činností vlády Vladimíra Špidly. Považuje ji za antievropskou, klientelistickou a prokorupční
   2. Kongres ODS konstatoval:
      • že současná vláda nese plnou odpovědnost za zhoršování podmínek pro malé a střední podnikatele.
      • že ČSSD přivedla české zdravotnictví do hluboké krize, která ohrožuje fungování lékařské péče.
      • že současná vláda nezvládla reformu veřejné správy a způsobila neúnosný nárůst byrokracie a výrazně zhoršila kvalitu českého právního řádu.
      • že ministři zdravotnictví, vnitra a obrany nesou plnou odpovědnost za rozklad svých resortů.
      • že ministři financí, zdravotnictví a práce a sociálních věcí nesou plnou odpovědnost za plýtvání veřejnými financemi.
   3. Vláda Vladimíra Špidly škodí České republice a proto je prvořadým úkolem ODS dosáhnout ústavními prostředky v nejkratším možném termínu jejího pádu.
3. K Evropské unii
   • Kongres ODS konstatoval, že návrh Evropské ústavy předložený Konventem výrazně zhoršuje postavení České republiky a dalších především středních a menších států v EU. Vyzval proto vládu ČR, aby na probíhající mezivládní konferenci EU důrazně prosazovala české národní zájmy. ODS si nepřeje oslabení postavení České republiky v EU a stávající parametry tohoto postavení definované Smlouvou z Nice jsou pro ODS nepřekročitelné.
   • Kongres ODS spatřuje hlavní priority činnosti poslanců ODS v Evropském parlamentu v jejich úsilí o zachování svrchovanosti členských států EU, v omezování byrokracie a přerozdělování a v zabránění rozpadu nebo omezení vlivu NATO.
   • Kongres ODS očekává v souladu se stanovami, že evropští poslanci ODS vytvoří v Evropském parlamentu svůj klub, který bude součástí ODS a bude Kongresu pravidelně skládat účty ze své činnosti stejně jako klub poslanecký a senátní.
4. K volbám roku 2004
   • Kongres ODS konstatoval, že ODS má k dispozici dostatek kvalitních kandidátů do Evropského parlamentu.
   • Kongres ODS vyzval VR ODS k výběru kvalitních kandidátů pro senátní volby 2004.
   • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS vypracovat a schválit volební program ODS pro volby do Evropského parlamentu, který bude vycházet z dlouhodobě prosazovaných principů obhajoby národních zájmů a dlouhodobé evropské politiky ODS.
   • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS vypracovat a schválit rámcové volební programy ODS pro volby regionální a senátní.
5. Ke krajské politice
   • Kongres ODS vyzval hejtmany, radní a zastupitele ODS k usilovné práci na obhajobě pozic ODS na krajské úrovni. Politika krajských reprezentací ODS musí v roce 2004 směřovat k hlavnímu cíli, kterým je volební vítězství v krajských volbách. Kongres vyjádřil své přesvědčení, že tohoto cíle je možné dosáhnout pouze koordinovaným postupem vedení ODS a všech krajských reprezentací ODS.
6. Ke komunální politice
   • Kongres ODS potvrdil trvalou platnost usnesení kongresu z Františkových Lázní ve věci boje s „komunálním socialismem“ a vyzval primátory, starosty, radní a zastupitele ODS k důslednému prosazování programu ODS na radnicích českých měst a obcí.
   • Kongres ODS vyzval komunální politiky ODS k pokračování a dokončení privatizace obecního bytového fondu.
   • Kongres ODS vyzval komunální politiky ODS ke zvýšení aktivity při potírání kriminality. Cestu vidí ve zvyšování efektivity práce městských policií a soustředění jejich činnosti do oblastí zvýšené kriminality.
   • Kongres ODS vyjádřil podporu politice „nulové tolerance“ kriminality úspěšně prosazované řadou primátorů a starostů ODS.
7. K záležitostem ODS
   • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS připravit a realizovat program na získávání nových členů.
   • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS připravit a realizovat program cílené mediální komunikace se členy, sympatizanty a voliči ODS.
   • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS připravit a realizovat komplexní program stranického vzdělávání.
   • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS pokračovat v realizaci programu „Modrých domů“.
   • Kongres ODS ocenil programovou činnost stínové vlády a vyzval k pokračování v započaté práci.
   • Kongres vyzval všechny členy ODS k aktivnímu šíření myšlenek obsažených v projektu Modrá šance.
8. K otázkám reformy ústavního systému a volebních systémů
   • Kongres ODS konstatoval, že reforma ústavního systému spočívající v jeho zjednodušení a reforma volebních systémů spočívající v širším uplatnění prvků většinové volby zůstává dlouhodobým strategickým záměrem ODS. Má zájem na tom, aby český ústavní systém měl co nejvyšší důvěru českých občanů a aby produkoval silné, akceschopné a programově konzistentní vlády.
   • Kongres ODS uložil stínové vládě, aby realizaci takových reforem věnovala maximální pozornost při zpracovávání svých koncepčních dokumentů.
9. K atlantické spolupráci a boji s mezinárodním terorismem
   • Kongres ODS odmítl všechny iniciativy směřující k oslabení atlantické spolupráce. Kongres ODS vyjádřil plnou podporu úsilí USA a jimi vedené koalice demokratických států v boji s mezinárodním terorismem, který podkopává základy světové demokratické civilizace. Česká republika je tímto fenoménem ohrožena stejně jako ostatní státy a má proto plné právo v rámci své sebeobrany zajišťovat bezpečnost pro své občany účastí ve vojenských akcích spojenecké koalice.
10. Ke vztahu ODS k ostatním politickým stranám a subjektům
    • Kongres ODS potvrdil trvalou platnost usnesení libereckého kongresu ODS v otázce vztahu ODS a KSČM. Kongres ODS ve světle rostoucího vlivu KSČM vyzval Výkonnou radu ODS k ostřejšímu postupu proti těm místním sdružením ODS, které toto usnesení libereckého kongresu ODS ve své činnosti nedodržují.
    • Kongres ODS vzal na vědomí projev předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska a ocenil jeho nabídku spolupráce mezi ODS a KDU-ČSL na všech úrovních českého politického systému.
    • Kongres ODS konstatoval, že ODS je otevřena myšlence individuálního vstupu politiků US-DEU, ODA a dalších menších pravicových subjektů do ODS, pokud o to tito projeví zájem a ztotožní se s programem ODS.
    • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS prohloubit spolupráci s Mladými konzervativci.
11. K vyrovnání se s minulostí
    • Kongres ODS vysoce ocenil vystoupení předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové a váží si důvěry, kterou tato organizace a její členové mají k ODS.
    • Kongres ODS vyzval poslanecký a senátorský klub ODS k pokračování v zákonodárných iniciativách směřujících k důslednému vyrovnání se s komunistickou minulostí a odškodnění obětí komunismu.
    • Kongres ODS uložil Výkonné radě ODS připravit k 15. výročí 17. listopadu 1989 celorepublikovou akci, která vyjádří postoj ODS ke komunistické ideologii a komunistickému režimu.
    • Kongres ODS konstatoval, že vláda Vladimíra Špidly nehájí dostatečně české národní zájmy a nevystupuje dostatečně razantně proti snahám přehodnocovat výsledky II. světové války.

13. - 15. prosince 2002, Františkovy Lázně

[ usnesení kongresu ]   [ sborník příspěvků ]   [ www stránky kongresu ]

XIII. mimořádný kongres ODS jmenoval čestným předsedou ODS pana Václava Klause. Stanovil počet místopředsedů na tři.

Kongres ODS prohlásil:

1. K činnosti Občanské demokratické strany:
   Schválil zprávu Václava Klause o dosavadní činnosti ODS a konstatoval, že jedenáctileté fungování ODS znamenalo zásadní přínos pro prosazení systému parlamentní demokracie a svobodného tržního hospodářství v České republice.
   Vyzval poslanecký a senátní klub ODS k důslednému prosazování opoziční politiky.
   Vyzval všechny své obecní a městské zastupitele k důslednému prosazování programu ODS a k omezování tzv. komunálního socialismu.
   Vyzval všechny členy ODS k získávání nových členů a k zakládání nových místních sdružení.
   Uložil VR ODS, aby v průběhu roku 2003 zpracovala návrh pravidel pro možnost přímé volby všech orgánů ODS i pro sestavování kandidátek pro všechny druhy voleb.
   Uložil VR ODS zajistit v následujících letech efektivní využití přebytku hospodaření formou vhodného a bezpečného investování.
   Uložil VR ODS zřídit stínovou vládu jako odborný oponentní orgán ODS.
   Uložil VR ODS zrušit odborné komise VR ODS a místo toho uložil VR ODS zřídit kompetenční týmy stínových ministrů v návaznosti na vznik stínové vlády.
   Konstatoval, že usnesení libereckého kongresu ODS ve věci vztahu mezi ODS a KSČM zůstává i nadále v platnosti.
2. K volbám prezidenta České republiky:
   S potěšením přijal zprávu o tom, že poslanecký a senátní klub ODS jednotně nominovaly na funkci prezidenta České republiky pana Václava Klause.
   Konstatoval, že pan Václav Klaus je jediným kandidátem ODS v nadcházejících nepřímých volbách prezidenta České republiky a bude jím i v případě eventuálního konání přímých voleb prezidenta.
   Konstatoval, že z výše uvedených důvodů vylučuje podporu poslanců a senátorů ODS jakémukoliv jinému kandidátovi.
3. K Evropské unii:
   Konstatoval, že podmínky vstupu ČR do EU vyjednané současnou a minulou vládou jsou pro naši zemi nedůstojné a ponižující.
   Uložil VR ODS uspořádat ještě před datem referenda o přístupu České republiky k EU ideovou konferenci ODS k tomuto tématu.
   Uložil VR ODS zahájit co nejdříve proces výběru a přípravy kandidátů pro volby do Evropského parlamentu.
4. K činnosti současné vlády:
   Konstatoval, že současná stejně jako předchozí vláda nezvládá privatizaci velkých podniků s majetkovou účastí státu.
   Konstatoval, že současná vláda není schopna připravit a realizovat sociální a zdravotní reformu.
   konstatuje, že současná a předchozí vláda nezvládla reformu veřejné správy.
5. K boji s mezinárodním terorismem:
   Vyslovil podporu úsilí USA a jejich spojenců v boji proti mezinárodnímu terorismu a vyzval současnou vládu ke stejnému postoji.
   Vysoce ocenil příspěvek vojáků Armády České republiky k boji s mezinárodním terorismem.

Volby vedení ODS

Předseda
Mirek Topolánek

1. místopředseda
Jan Zahradil

Místopředsedové
Petr Bendl, Petr Nečas, Miroslava Němcová

Výkonná rada ODS
Jan Bürgermeister, Pavel Bém, František Laudát, Milan Cabrnoch, Jan Klas, Hynek Fajmon, Tom Zajíček, Jan Bauer, Miroslav Levora, Vladislav Vilímec, Jiří Červenka, Jaroslav Kubera, Jiří Šulc, Jiří Kittner, Oldřich Vlasák, Ivan Adamec, Václav Nájemník, Zbyněk Stanjura, Milan Balabán, Martin Říman, Ivan Kosatík, Petr Krill, Milan Venclík, Waltr Bartoš, Vlastimil Sehnal, Ctirad Otta, Ivo Strejček

2. - 4. listopadu 2001 v Ostravě

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

ODS na kongresu považovala následující "zlomový" rok za okamžik rozhodujícího střetu, který nadlouho předurčí další směřování České republiky. Byla rozhodnuta v tomto souboji zvítězit a převzít vládu v zemi. To pokládala za základní předpoklad pro skutečnou prosperitu naší vlasti a její bezpečný a sebevědomý vstup do EU.

ODS apelovala na všechny členy, aby si ještě naléhavěji než kdy dříve uvědomili vážnost a osudovou důležitost volebního zápasu, do něhož vstupovala a beze zbytku naplnili ideu kongresu: Odhodlaně, důsledně a společně.

ODS vyzvala nejvyšší ústavní činitele a představitele politických stran, aby i v předvolebních střetech vždy měli na paměti složitost a rizika současné mezinárodní situace a svým jednáním nevytvářeli nebezpečí politické a ekonomické destabilizace České republiky.

Kongres ODS konstatoval, že členství ČR v EU bylo, je a nadále zůstane jednou z programových priorit ODS.

Kongres ODS požadoval dojednání rovnoprávného členství, které nebude diskriminovat naše občany ani naše podnikatelské subjekty

Kongres ODS vyzval k veřejné a všeobecné diskusi o budoucnosti EU a o vstupních podmínkách.

Kongres ODS vzal na vědomí možnost, aby ODS ve spolupráci s IRI (International Republican Institute) zorganizovala IV. konferenci středoevropských pravicových stran v roce 2002 v Praze.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Místopředsedové
Miroslav Beneš, Ivan Langer, Petr Nečas, Jan Zahradil

Výkonná rada ODS
Jan Bürgermeister, Milan Cabrnoch, Jiří Červenka, Petr Duchoň, Hynek Fajmon, Jan Klas, Ivan Kosatík, Jan Koukal, Jaroslav Kubera, František Laudát, Miroslav Levora, Ctirad Otta, Miroslav Ouzký, František Pejřil, Miloslav Plass, Michal Rabas, Martin Říman, Vlastimil Sehnal, Přemysl Sobotka, Milan Šmíd, Evžen Tošenovský, Vladislav Vilímec, Oldřich Vlasák, Tom Zajíček, Jaroslav Zvěřina

15. října 2000 v Plzni

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

Kongres se konal ku příležitosti předvolební kampaně před podzimními senátními a krajskými volbami, které označila další důležitý střet o charakter naší země. ODS šla do těchto voleb s vědomím, že udělá vše pro to, aby se nová krajská zastupitelstva a Senát nestaly nástrojem dalších socialistických experimentů a tzv. nezávislé nepolitiky. ODS bude usilovat, aby se v naší zemi opět prosadily pravicové ideje svobodného trhu a svobodného občana. Kongres vyzval všechny kandidáty a celou členskou základnu k aktivní práci ve volební kampani, ke kampani pozitivní, slušné, ale důsledné, ke kampani vedené "hlavou i srdcem".

Kongres ODS vyzval občany: volte hlavou i srdcem, volte ODS.

Kongres uložil výkonné radě uspořádat do příštího kongresu ideovou konferenci na téma "Další směřování ODS v politickém spektru".

Dovolba vedení ODS

Výkonná rada ODS (dovolba v souvislosti s reorganizací regionálních sdružení) Jiří Červenka, Ivan Kosatík, Václav Nájemník

4. - 5. prosince 1999 v Liberci

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

Kongres zavázal vedení ODS pokračovat v jednáních s ČSSD, KDU-ČSL a US o vytvoření většinové vlády. Za nejlepší možný výsledek těchto jednání přitom považoval dohodu o vytvoření vlády supervelké koalice ČSSD, ODS, KDU-ČSL a US.

Kongres uložil vedení ODS a poslancům ODS usilovat o posilování naší pozice v NATO a prosazování vstupu ČR do EU s respektováním národních zájmů České republiky. Výkonné radě uložil připravit a svolat na jaro roku 2000 ideovou konferenci ODS.

Kongres požádal vedení, poslance a senátory ODS o urychlené dokončení a důrazné prosazování navržených změn Ústavy a nového volebního zákona. Požádal členy stínové vlády, aby na ideové konferenci podali zprávu o své činnosti.

Kongres konstatoval, že česká společnost se stále ještě nedokázala vyrovnat se svou minulostí. Právě tato skutečnost viditelně brzdí rozvoj demokracie a upevnění práva v naší zemi. Jednou ze základních příčin tohoto stavu je přetrvávající existence komunistické strany, která nijak nezměnila svou ideologii ani cíle, ba dokonce ani název, natož aby projevila sebemenší lítost nad zločiny, které v době své vlády napáchala. Její účast v politickém dění vedle demokratických stran pak vzbuzuje dojem o legitimitě této strany navzdory zákonu o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Kongres ODS zaznamenal stále vzrůstající snahu komunistů o znovuuchopení moci a především o soustavné zvyšování vlivu v politickém životě obcí. Proto kongres ODS vyzval všechny organizace ODS, aby učinily vše pro soustavnou izolaci komunistů ve svých regionech a při každé příležitosti poukazovaly na jejich hanebnou minulost a pro demokracii nebezpečnou přítomnost.

Kongres dále vyjádřil vůli, aby ODS věnovala v následujícím období více pozornosti problematice venkova a jeho nutné transformaci před vstupem do EU.

Kongres ODS odsoudil setrvání členů své strany v koalicích na těch radnicích, do nichž vstoupili s vědomím, že budou koaličními partnery KSČM a dosud jimi jsou.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Místopředsedové
Libuše Benešová, Ivan Langer, Miroslav Macek, Petr Nečas

Výkonná rada ODS
Miroslav Beneš, Milan Cabrnoch, Zdeňka Horníková, Jaroslav Jurečka, Jan Klas, Milan Kondr, Jan Koukal, Jaroslav Kubera, Dagmar Lastovecká, Ctirad Otta, Martin Říman, Přemysl Sobotka, Zdeněk Švrček, Evžen Tošenovský, Vladislav Vilímec, Oldřich Vlasák, Miloš Vystrčil, Tom Zajíček

4. dubna 1998 v Jihlavě

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

Kongres mimo jiné schválil změny stanov a striktní pravidla pro přijímání sponzorských darů. Byli dovoleni místopředseda ODS a několik členů výkonné rady.

Kongres vyslechl projev předsedy ODS o připravovaném volebním programu a konstatoval, že přijímá formální členění programu nastíněné v programu, souhlasí s koncipováním programu na základě čtyř poděbradských artikulů (nedotknutelné soukromí, levný stát, nezadlužená budoucnost, solidarita zodpovědných), přičemž dalšími samostatnými částmi volebního programu budou zhodnocení a obhajoba dosavadního působení ODS v české politice, definování současné politické a ideové role ODS, zahraniční politika založená na obhajobě národních zájmů České republiky, zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti občanů a státu a nabídka pro čtyři generace. Přílohou programu budou resortně členěná řešení věcných problémů.

Kongres konstatoval nesouhlas s postupem bývalého vedení poslaneckého klubu ODS při sestavování Tošovského vlády. Ocenil pevný postoj většiny poslaneckého klubu, téměř celého senátorského klubu, regionů, oblastí a drtivé většiny členů v průběhu období od poděbradského kongresu. Dále konstatoval připravenost ODS na povolební spolupráci s nelevicovými stranami za předpokladu dodržení pravicových principů.

Kongres pověřil vedení ODS pokračovat v jednáních s DEU a ODA za účelem maximální možné spolupráce pravicových stran.

Kongres uložil výkonné radě rozvíjet práci odborných komisí ODS a zřídit komisi pro změnu stanov. Vedení ODS uložil vyvinout maximální úsilí ve vytvoření povolební koaliční vlády z nelevicových politických stran, využívat právní cesty k obraně proti soustavnému poškozování dobrého jména a pověsti ODS, zajistit včasnou a kvalitní analýzu výsledků a shromážděných zkušeností z voleb tak, aby závěry této analýzy bylo možné použít v dalších letošních volbách. Vedení ODS dále kongres uložil, aby maximálním způsobem využilo všech výsledků forenzního auditu k potvrzení politické odpovědnosti a k znovuzískání plné důvěry ODS ve společnosti.

Kongres vyzval všechny poslance a senátory z ODS i ostatních demokratických stran, aby všemi silami prosadili ratifikaci vstupu ČR do NATO ještě do mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny. Vyzval všechny své členy a příznivce k maximální podpoře ODS při zajišťování volební kampaně.

Dovolby vedení ODS

místopředseda ODS (dovolba za odstoupivšího Bohdana Dvořáka)
Ivan Langer

Výkonná rada ODS (dovolba za několik odstoupivších členů)
Jan Klas, František Pejřil, Jiří Stříteský, Zdeněk Švrček, Vladislav Vilímec

13. - 14. prosince 1997 v Poděbradech

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

Kongres vzal na vědomí odstoupení z funkce celého vedení ODS a Výkonné rady ODS a zvolil nové orgány.

Kongres požádal vedení ODS, aby jednalo o sestavování vlády za podmínky dodržení základních programových principů ODS. Svěřil rozhodnutí o případné účasti či neúčasti na vládě před volbami užšímu grémiu ODS. Dále požádal poslance a senátory za ODS, aby nehlasovali pro ústavní zákon o zkrácení volebního období. V případě konání předčasných voleb byla preferována ústavní cesta.

Kongres uložil novému vedení ODS, aby neprodleně využilo všech možností k veřejnému objasnění sporných faktů kolem financování ODS. Výkonné radě uložil projednání změn stanov na nejbližším kongresu ODS a všem příslušným orgánům a reprezentantům ODS, aby věnovali v nejbližší době pozornost dokončení privatizace a dořešení vlastnických vztahů v již částečně zprivatizovaných podnicích. IX. kongres má být programový, na jehož programu budou body kontrola plnění volebního programu a práce odborných komisí.

Kongres odsoudil v souvislosti s výbuchem v blízkosti bydliště Ivana Pilipa všechny formy brutality a násilí.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Místopředsedové
Miroslav Beneš, Libuše Benešová, Bohdan Dvořák, Miroslav Macek

Výkonná rada ODS
Ladislav Hruška, Robert Kolář, Ivan Langer, Dagmar Lastovecká, Josef Pavel, Jiří Payne, Ivan Pištora, Ludvík Rösch, Martin Říman, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Alexandr Tomský. Evžen Tošenovský, Jaroslav Vlček, Miloš Vystrčil, Tom Zajíček, Jaroslav Zvěřina

7. - 8. prosince 1996 v Brně

[ usnesení kongresu ]   [ www stránky kongresu ]

Kongres kromě jiného uložil výkonné radě, aby sestavila pracovní skupinu, která měla vyhodnotit dosavadní zkušenosti s existencí a činností regionálních sdružení, zejména ve vztahu k jejich složení a klíči sestavování, pravidly pro sestavování parlamentních kandidátek a k jejich dalším kompetencím.

Dále uložil vedení ODS a ministrovi zdravotnictví, aby maximálně urychlili chystané systémové změny ve zdravotnictví.
Kongres doporučil výkonné radě, aby pověřila jednoho z místopředsedů ODS pracovním kontaktem s představiteli ODS v samosprávě.
Kongres uložil výkonné radě, aby jednotlivým odborným komisím, které budou zřízeny výkonnou radou, dala za úkol zabývat se konkrétními tématy, která byla přednesena v rozpravě na kongresu.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Místopředsedové
Miroslav Macek, Ivan Pilip, Jan Stráský, Josef Zieleniec

Výkonná rada ODS
Václav Benda, Miroslav Beneš, Petr Hapala, Robert Kolář, Ladislav Kutík, Dagmar Lastovecká, Petr Nečas, Pavel Pešek, Ivan Pištora, Tomáš Ratiborský, Ludvík Rösch, Jan Sobotka, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Stanislav Volák, Miloš Vystrčil, Vladimír Zeman

18. - 19. listopadu 1995 v Hradci Králové

[ usnesení kongresu ]  

Kongres kromě jiného schválil smlouvu o procesu integrace mezi ODS a KDS (KAN), politický program ODS, změny stanov a pravidla pro výběr kandidátů a sestavení kandidátek pro parlamentní volby 1996.

Kongres vzal na vědomí informace o základním rámci předvolebních akcí ODS a o přípravě voleb. Dále potvrdil jako lídry do voleb do Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho (jižní Morava), Ivana Kočárníka (střední Čechy), Václava Klause (severní Morava), Jana Stráského (východní Čechy), Jiřího Vlacha (jižní Čechy), Vladimíra Budinského (severní Čechy), Jana Rumla (západní Čechy) a Josefa Zieleniece (Praha).

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Výkonný místopředseda
Libor Novák

Místopředsedové
Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec

Výkonná rada ODS
Miroslav Beneš, Lubomír Dvořák, Petr Hapala, Jan Klas, Robert Kolář, Dagmar Lastovecká, Jiří Liška, Miroslav Macek, Hana Marvanová, Pavel Pešek, Tomáš Ratiborský, Ludvík Rösch, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák, Jan Volavka, Vladimír Zeman

17. - 18. prosince 1994 v Karlových Varech

[ usnesení kongresu ]  

Kongres schválil hlavní úkoly ODS, které ve svém projevu formuloval předseda Václav Klaus:

• využít nevolebního roku ke konsolidaci, k růstu členské základny a k nalezení nových forem oslovení naší veřejnosti nejen k podpoře ve volbách, ale i k aktivnímu zapojení do každodenního politického života,
• udělat další krok k ideovému ukotvení ODS, v rozpracování našich základních programových dokumentů, v přípravě východisek k sestavení volebního programu pro volby 1996,
• začít s předstihem, tedy ve druhé polovině roku 1995, hledat kandidáty pro parlamentní volby,
• pokračovat jak na makroúrovni, tedy v jednotlivých městech a obcích, v důsledné transformaci naší země, v hledání racionálního řešení některých dosud nedořešených témat, jako je restituční tečka nebo reforma všech forem veřejné správy, a v pružném a aktivním řešení problémů nově vznikajících,
• hledat co nejlepší formy spolupráce, kolegiality a loajality uvnitř jednotlivých orgánů ODS a mezi nimi navzájem a samozřejmě využívat i všech forem naší vnitřní komunikace k rychlé obousměrné informovanosti a k rychlému přenášení námětů na řešení vznikajících problémů,
• nepovyšovat osobní zájem ambice na úkor oslabování soudržnosti a akceschopnosti naší politické strany.

Kongres dále mimo jiné pověřil výkonnou radu úkolem připravit a navrhnout VI. kongresu pravidla pro výběr kandidátů a pro sestavení kandidátky pro parlamentní volby 1996.

Kongres uložil výkonné radě připravit do 30. 9. 1995 návrh dokumentu s názvem "Politický program ODS", vytvořit v ODS mechanismy a podmínky pro další kolo vnitrostranické diskuse o programových otázkách a předložit tento návrh ke schválení kongresu v roce 1995.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Výkonný místopředseda
Libor Novák

Místopředsedové
Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec

Výkonná rada ODS
Vladimír Bartoš, Ivan Bečvář, Tomáš Fejfar, Petr Hapala, Ondřej Huml, Jan Klas, Robert Kolář, Jiří Liška, Miroslav Macek, Hana Marvanová, Lukáš Mašín, Pavel Pešek, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Jan Volavka, Vladimír Zeman, Jaroslav Zvěřina

27. - 28. listopadu 1993 v Kopřivnici

[ usnesení kongresu ]  

Kongres kromě organizačních úkolů, pravidel poskytování darů regionálním sdružením a změn stanov doporučil využít závěry z jednání sekcí krátkodobá a dlouhodobá strategie bydlení, aktualizace agrárního programu ODS, nástroje a cíle ekologické politiky ODS a aktualizace kulturního programu ODS.

Kongres doporučil poslancům iniciaci novely vysokoškolského zákona, která by zrušila uznávání akademického titulu RSDr. absolventům vysoké školy politické při ÚV KSČ. Stejně tak doporučil výkonné radě a legislativní komisi ODS možnost zvážit novely lustračního zákona.

Kongres konstatoval, že Mladí konzervativci, sdružení občanů, mající vlastní právní subjektivitu a samostatné hospodaření, jsou organizací spolupracující s ODS.

Dále mimo jiné pověřil výkonnou radu, aby neprodleně iniciovala vznik volebního štábu k podzimním komunálním volbám 1994 a připravila závazný postup při sestavování kandidátek. Uložil výkonnému místopředsedovi uspořádat pracovní setkání k přípravě těchto voleb.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Výkonný místopředseda
Petr Čermák

Místopředsedové
Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec

Výkonná rada ODS
Miroslav Beneš, Josef Cibulka, Bohdan Dvořák, Petr Hapala, Ondřej Huml, Marie Kautská, Robert Kolář, Josef Kosík, Zdeněk Kubr, Miroslav Macek, Lukáš Mašín, Radim Nováček, Antonín Pečenka, Pavel Pešek, Aleš Rejthar, Vlastimil Tlustý, Michal Tošovský, Jan Volavka

7. listopadu 1992 v Praze

[ usnesení kongresu ]  

Kongres rozhodl v souvislosti s očekávanými změnami ve státoprávním uspořádání po 1. lednu 1993 o oddělení slovenské části strany a konstituování samostatné ODS Slovenska. V souladu s tím rozhodl, aby toto jednání bylo ukončeno Kongresem ODS Slovenska dne 28. listopadu 1992 v Žilině. Uložil výkonným radám obou nových subjektů, aby na úrovni politických reprezentací připravili a podepsali smlouvu o vzájemné efektivní spolupráci v politické oblasti, v otázkách vzdělávání, propagace, styků se zahraničními partnery a o používání symbolů ODS.

Dále kongres schválil nové znění stanov, do kterých zařadil funkci výkonného místopředsedy, pověřeného řízením hlavní kanceláře a manažerské sítě. Předsedu ODS mají zastupovat výkonný místopředseda a 3 místopředsedové. Uložil výkonné radě, aby určila oblasti, za které budou místopředsedové odpovídat.

Kongres dále pověřil ministry a poslance ODS, aby iniciovali přijetí zákona o třetím (respektive protikomunistickém) odboji a současně je pověřil prosazováním zákona o nepromlčitelnosti zákonů proti míru a lidskosti.

Kongres pověřil zástupce ODS v zákonodárných sborech a vládách, aby ze všech sil bránili narušování jednoty vznikajícího Českého státu a odsoudili všechny projevy, které k tomu, zejména na Moravě, směřovaly.

Kongres vyslovil podporu vedení ODS a vládě České republiky při jednání se slovenskou stranou o dělení ČSFR.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Výkonný místopředseda
Petr Čermák

Místopředsedové
Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec

Výkonná rada ODS
Miroslav Beneš, Josef Cibulka, Jiřina Fišerová, Petr Hapala, Zdeněk Kubr, Jiří Lapčík, Lukáš Mašín, Radim Nováček, Antonín Pečenka, Luděk Rubáš, V. Soukup, Jiří Stránský, Miroslav Sychra, Václav Trojan, Marta Vláčilová, Oldřich Vlasák

26. dubna 1992 v Luhačovicích.

Kongres vzal na vědomí informaci o přípravě volební kampaně.

Kongres schválil volební program "Cesta k prosperitě" a rozšíření působnosti ODS na Slovensko, kde začala vznikat řádná sdružení ODS.

Kongres byl koncipován jako předvolební, nebyly na něm tedy voleny všechny orgány strany. Kromě zástupce za severní Čechy byli do výkonné rady zvoleni zástupci za 4 kraje na Slovensku.

Dovolba vedení ODS

Dovolba Výkonné rada ODS
Filip Šedivý (severní Čechy)
Slovensko: Hilda Horská, Otta Malík, Eva Sahligerová, Miloš Sladký

22 .- 23. listopadu 1991 v Plzni

[ usnesení kongresu ]  

Kongres mimo jiné schválil stanoviska k procesu privatizace, ke koaličním jednáním (s KDS), k nápravě křivd a třetímu odboji, k zahraniční politice, ke státoprávnímu uspořádání a k tezím volebního programu.

Kongres uložil:

• Výkonné radě dokončit koaliční jednání s KANem, vést další koaliční jednání a uzavřít případnou volební a povolební koalici.
• Výkonné radě a poslaneckým klubům uložil připravit legislativní znění stanov pro případné působení v celé ČSFR. Místním a oblastním sdružením ODS uvést do 3 měsíců vlastní stanovy do souladu s novým zněním stanov.
• Výkonné radě vytvořit pracovní skupinu, která všestranně posoudí současné volební zákony do zákonodárných sborů a připraví jejich případnou novelizaci.
• Výkonné radě zabezpečit funkci tiskového mluvčího. Výkonné radě vytvořit pracovní skupinu, která se bude cíleně zabývat problematikou privatizace.
• Výkonné radě seznámit oblastní sdružení se zprávou KRK.
• Výkonné radě zpracovat a zveřejnit zásady pro udělování a odebírání licencí místním sdružením ODS.
• Výkonné radě a předsedovi strany zajistit organizačně, technicky a personálně výkon funkce ředitele HK od 1. 1. 1992, ředitele HK jmenuje předseda strany na návrh výkonné rady. Výkonná rada vypracuje návrh změny stanov, tyto změny budou řešit vytvoření sekretariátu ODS a důsledné oddělení HK od politické oblasti.

Kongres vyjádřil plnou podporu poslancům Federálního shromáždění a České národní rady za ODS, ocenil jejich práci a vyjádřil jim za ni poděkování.

Kongres uložil místním a oblastním sdružením ODS předložit hlavní kanceláři připomínky k tezím volebního programu ODS do 20. 12. 1991.

Kongres ODS doporučil místním sdružením, aby při navrhování kandidátů do parlamentních voleb 1992 respektovali ustanovení "lustračního zákona" a nenavrhovali ty kandidáty, kteří nevyhoví podmínkám "lustračního zákona". Kongres zároveň požádal poslanecké kluby o prosazení této podmínky do volebního zákona.

1. Stanovisko k procesu privatizace
   V této fázi ekonomické reformy je klíčovým prvkem proces privatizace a jeho tempo. Každé zakolísání v jejím průběhu je ohrožení reformy.
   Nezastupitelnou roli musí sehrát kupónová privatizace, proti níž je v současné době vedena řada útoků. Co nejrozhodněji všechny odmítáme. Říkáme, že není možné předřazovat technické problémy řešení před otázky existenční. Podle našeho názoru je nutné zkrátit na minimum dobu, po kterou jsou dosud státní podniky podrobeny spontánní privatizaci nebo předprivatizační agónii.
   Mluvit dnes o odkladu znamená vytvářet ve veřejnosti zbytečné a škodlivé pochybnosti. Musíme požadovat po odpovědných představitelích, aby vyjádřili jednoznačnou politickou vůli realizovat kupónovou privatizaci co nejdříve a v potřebném rozsahu.
   Přes řadu kritik považujeme průběh malé privatizace za úspěšný. Rozhodující je, že se rozběhla a vytvořila dobrý předstupeň pro privatizaci velkou. Současně vytváří nové klima zejména v oblasti obchodu a služeb. S procesem privatizace je těsně spojen vznik malého a středního podnikatelského stavu, který jednoznačně podporujeme. Tato podpora musí přejít od politických prohlášení k vypracování zákonných norem a systému účinných podpor. Pouze rychlá a účinná privatizace nás zbaví neschopných nomenklaturních struktur, které zabírají místa na řídících funkcích mnoha podniků.
2. Stanovisko ke koaličním jednáním
   ODS si je vědoma potřeby co největší integrace pravicových stran, a proto se snaží udržovat trvalou dvoucestnou komunikaci se všemi názorově blízkými stranami.
   Jednání s KDS vedlo k dohodě, kterou kongres ODS tímto schvaluje:
   Představitelé ODS a KDS se na dnešním jednání dohodli, že předloží a doporučí ke schválení nejvyšším orgánům obou stran dohodu o volební a povolební koalici a spolupráci. Tato koalice bude vycházet ze samostatných volebních programů, završených společným programovým prohlášením a bude mít společnou kandidátní listinu. Každodenní spolupráce obou stran v zákonodárných sborech a vládách bude zintenzívněna. Současně se pověřují volební štáby obou stran přípravou společného programového prohlášení a volebních kampaní.
   Součástí dohody je i neveřejná rámcová dohoda o sestavení kandidátních listin, kterou kongres ODS tímto též schvaluje.
   Jednání s ODA vedlo k dohodě o vzájemné toleranci i při respektování možných odlišných stanovisek na některé otázky ("Pakt o neútočení") a o vytvoření stálé konzultační rady na úrovni místopředsedů s cílem zajistit pravidelnou vzájemnou informovanost a zajistit společné prosazování shodných stanovisek. Tuto dohodu bere kongres na vědomí.
   Další jednání na nejvyšší úrovni byla a jsou vedena s LDS, KAN, ČSL a dalšími stranami, ze slovenských stran s DS, ODÚ-VPN a MNI.
   Kongres schvaluje dosavadní koaliční jednání s KAN a pověřuje výkonnou radu tato jednání dokončit.
   Kongres pověřuje výkonnou radu, aby s KDS dále jednala o společném postupu při novelizaci volebního zákona, o případné koaliční spolupráci ve volbách do zastupitelstev v obcích a o postupu při návrhu složení povolební vlády. Kongres pověřuje výkonnou radu vést další koaliční jednání a uzavírat případné volební a povolební koalice.
3. Stanovisko k nápravě křivd a třetímu odboji
   Delegáti kongresu ODS cítí hluboké znepokojení nad pomalým postupem náprav křivd, způsobených v době nesvobody.
   Kongres ODS současně žádá své poslance ve FS, aby se účinně zasadili o projednávání zákona o III. odboji, který by umožnil plnou rehabilitaci postižených a právní postih viníků.
4. Stanovisko k zahraniční politice
   ODS prosazuje, podobně jako v jiných oblastech, pragmatickou zahraniční politiku, zaměřenou na efektivní dosahování vytčených cílů, politiku prostou moralizování, planých gest a poučování druhých, politiku, která je schopná rozlišovat mezi chtěným a možným, politiku, která nám vrátí vážnost v mezinárodním společenství.
   Naším bezprostředním cílem je integrace Československa do Evropských společenství. Uvědomujeme si přitom náročnost tohoto procesu pro všechny zúčastněné strany. Přizpůsobit se budeme muset nejenom my, ale také společenství samotné. Uvědomujeme si zásadní význam obranné aliance NATO pro zachování míru v Evropě. Zejména její transatlantický rozměr vytváří v sjednocující se Evropě potřebnou rovnováhu. ODS prosazuje vytvoření takových mezinárodně politických podmínek, které by Československu otevřely cestu do Severoatlantické aliance, případně zajistily jeho efektivní obranu ze strany NATO.
   Klíčový význam mají pro nás vztahy se Spojenými státy americkými a dalšími vyspělými demokratickými státy, bez jejichž aktivní účasti si nedovedeme představit vytváření nového, postkomunistického pořádku ve světě a v Evropě.
   Uvědomujeme si, že spolu s Německem a Rakouskem obýváme jeden historický a civilizační prostor. Máme s těmito sousedy tisíciletou zkušenost ze vzájemného sousedství a soužití, v níž kromě stinných stránek je také mnoho dobrého, na co můžeme navazovat. Evropská integrace nám i tady otevírá cestu k nové kvalitě našich vzájemných vztahů. Chceme udržovat přátelské a korektní vztahy se všemi sousedy. S Polskem a Maďarskem nás pojí nynější úsilí napravit škody napáchané komunismem. Nedomníváme se však, že integrace Československa s těmito státy je nutnou podmínkou a předstupněm integrace celoevropské.
   Poslední desetiletí nás svázalo politicky a hospodářsky se Sovětským svazem. Nyní, tváří v tvář jeho rozpadu, procesu, který bude pravděpodobně trvat velmi dlouho, musíme své zájmy v tomto prostoru zvažovat dvojnásob pečlivě.
   ODS je zásadně proti dlouhodobému vázání našeho hospodářství na sovětskou ekonomiku prostřednictvím tzv. triangulárního obchodu, při němž má Západ úvěrovat náš vývoz do Sovětského svazu. Tento plán má velmi sporné krátkodobé přínosy, a zcela nesporné, zásadní negativní důsledky nejen pro naši ekonomiku, ale i pro celospolečenský vývoj a pro naše mezinárodní postavení. ODS přitom není proti efektivním obchodním vztahům se státy bývalého Sovětského svazu. ODS podporuje seriózní a všestranné styky se všemi demokratickými státy, hlásícími se k principu dodržování lidských práv, politickému a ekonomickému pluralismu.
   Kongres ODS konstatuje výhrady ke znění připravované smlouvy mezi ČSFR a SSSR. Ukládá poslancům zákonodárných sborů, aby při přípravě a projednávání této smlouvy dbali dlouhodobé perspektivy Československa.
   ODS se zasazuje o to, aby byla provedena zásadní personální očista aparátu ministerstva zahraničí a ministerstva zahraničního obchodu.
5. Stanovisko ke státoprávnímu uspořádání
   Jsme si vědomi výhod společného státu všech občanů, žijících na našem území, proto se k němu hlásíme. Stavíme se však za to, aby byl uspořádán nikoliv na národním, ale na územním a občanském principu.
   Federace dvou republik je neobvyklá a potenciálně nestabilní. Vznik dalších subjektů uvnitř federace by byl možný na základě širokého souhlasu občanů obou republik referendem.
   Vícečlenné federace musí mít pravidla, jak řešit spory. Podstatou musí být to, aby federace měla ve sporných případech rozhodující slovo.
   Uspořádání státu musí vycházet nejen z historických územních celků, ale musí být i racionální.
   Má-li mít federativní uspořádání navenek podobu jednoho státu, musí všechny části federace uznat prioritu federálních zákonů nad republikovými.
   Odmítáme představy konfederativního uspořádání státu, který považujeme za nefunkční.
   Jsme si vědomi, že může nastat situace, v níž se účelné federativní uspořádání Československa stane neuskutečnitelným. V takové situaci jsme připraveni řešit rozdělení federace na dva samostatné státy.
6. Stanovisko k tezím volebního programu
   Kongres ODS bere na vědomí předběžné teze volebního programu ODS a žádá všechny členy, aby své připomínky zaslali poradnímu sboru na adresu hlavní kanceláře.

Dovolba vedení ODS

Dovolba dvou místopředsedsedů
Jiří Kovář, Josef Zieleniec

Dovolba Výkonné rady ODS
Josef Bejček, Josef Červinka, Petr Hapala, Jiří Honajzer, Emil Jaroš, Tomáš Kádner, E. Srp, Jiří Stránský, Václav Trojan, Jindřich Vodička

20. - 21. dubna 1991 v Olomouci

[ usnesení kongresu ]  

Kongres schválil základní dokumenty Občanské demokratické strany - Stanovy ODS a programové prohlášení "Cesta k prosperitě". Dále schválil usnesení pracovních sekcí.

Kongres pověřil výkonnou radu jmenovat členy Koordinačního výboru OF a svolat první řádný kongres strany v nejkratším reálném termínu. Nedoporučil místním a oblastním sdružením v následujícím funkčním období kandidovat bývalé členy KSČ do funkcí v ODS a do zastupitelských orgánů. Rozhodl, že členské příspěvky budou zasílány do centra prostřednictvím místních, případně oblastních sdružení. Kongres dále uložil výkonné radě dopracovat návrh pravidel pro formování politické linie a pro výběr kandidátů při volbách tak, aby mohl být předložen k vnitrostranické diskusi před příštím kongresem.

Delegáti kongresu poprvé zvolili všechny orgány strany v čele s tříčlenným vedením a sedmnáctičlennou výkonnou radou.

Kongres ustavil Občanskou demokratickou stranu jako demokratickou stranu s konzervativním programem.

Volby vedení ODS

Předseda
Václav Klaus

Místopředsedové
Petr Čermák, Miroslav Macek

Výkonná rada ODS
Jan Bauer, Petr Čermák, Petr Hapala, Petr Havlík, František Houška, Emil Jaroš, Václav Klaus, Milan Kondr, Jiří Kovář, Miroslav Macek, Radim Nováček, Jiří Stránský, Václav Trojan, Oldřich Váca, Jindřich Vodička, Stanislav Volák, Josef Zieleniec